Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty
|
Kronika: 10-2000
Předchozí: 07-08-09-2000 06-2000 05-2000 04-2000 03-2000
Následující:11-2000
30. a 31.10.2000
Ten pes dělá tvrdoucha
Štěká mi rovou do ucha
Ten pes dělá měkouše
Neštěká když mě kouše
Kolik k se píše ve slově měkkkkouš?
Kladno U Konvalinků, poprvé jsem tam byl na bigbítě v roce 1974, na nějaké místní kapele. Bývala tam pro oddech návštěvníků a návštěvnic otevřená zahrádka, dnes je tam skladiště nějakého stavebního materiálu. Dnes je v sále zato slušně zásobený bar, zvuk je stále stejně příšerný, chtělo by to na klenutý strop nějaké tlumení, třeba z gumového kompozitu, jaký se instaluje kolem zvlášť exponované železnice. V sále se objevili členové revivalové skupiny The Teplo, Luděk Maulis zazpíval jednu písničku a pozval bigbítuchtivé publikum na sobotu do nově zřízeného klubu v podzemí kralupské restaurace Vltava. Od Richarda Nováka z Kačice jsme dostali jako dárek upravené album Best of, kde jsou písničky proložené komentářem z roku 1987, z vystoupení skupiny Kyklop v kladenském Klubku. Že byl předvečer 28. října, státního svátku, nálada byla velmi slavnostní, závěr se neobešel bez asistence městské policie, kterou pozvali na dámskou část doprovodu naší kapely, večeře byla bezpochyby výborná, ale raději jsme ji oželeli a urychleně odjeli. Dělat ostudu není hanba. Nevíme, jestli nás tam ještě pozvou.
Kulturní dům Vltava v Českých Budějovicích je stavěný jako divadlo, akustika dokonalá, zázemí nadstandardní, v šatně teplá voda. Proscenium vyčnívá do sálu, to hercům v divadle zlepšuje kontakt s hledištěm, pro bigbítovou kapelu, pokud nemá putující frontmany, je to handicap. Do temného sálu nebylo skoro vidět, ale snad tam nějací návštěvníci přišli. Ve výčepu bohužel neměli světoznámou Budvar dvanáctku. Že byl státní svátek, připomněli jsme si Masaryka, porušil zákony a rozbil staletou říši. Když jde o říši, zákony se smějí zrušit a vytvořit nové, on už to někdo zdůvodní. Pořadatelé nám po konci pomohli s bednami do výtahu, skvělý kulturní dům! Když byl autobus naložený, tři nebo čtyři lidi do autobusu stále chyběli. Ve tři ráno jsme je s Michalem šli hledat na diskotéku, která byla ještě v provozu. Dali jsme si oblíbené nápoje, zjistil jsem, že absinth už nemůžu, Michal ho tedy zapálil a vypil hořící. Skoro nic se mu nestalo, akorát nějak rychle spolykal několik ledových kostek. Budějovice jsou sice České, ale podnapili jsme se tam jak v Rusku. Ježíšmarjá, už je pondělí osum, já mám být v práci, rychle dopsat a uploadovat.
Ve světě zatím proběhla slavnost Halloween, ve Varšavě na Jazz Jamboree hrál kubánský orchestr Orlando Maraka Valei, III. program polského rádia to přenášel přímo, je to nesmírný MASO, poslouchám to z nahrávky už asi po pátý.
Dostali jsme tyto emaily:
Date: Tue, 24 Oct 2000 19:41:15 +0200 (CEST)
From: p.vosatkova(zavináč)email.cz
To: brutus(zavináč)brutusrock.cz
Čau lidi, Ve středu 18. října jsem byla v Lucerně a
prvně jsem slyšela Brutus life. Jinak vás už znám pár
let, díky bráchovi. Jste naprosto bezkonkurenční.
Vaše stránka je taky v těžký pohodě. Je škoda, že
nehrajete vic kolem Benešova. Ale to nevadí, protože,
kdo chce ten si na vás pánové zajde vždycky. Fakt
jste úplně super a zpíváte o tom jak to v životě
chodí. Básničky a říkadla jsou taky v pohodě. Dneska
jsem se ještě tak nebavila jako na vašich stránkách.
Zdravim celej Brutus. Čau chlapi, zdraví vás Petra
Vosatkova PS: Jen tak dál!!!!!
Tak tedy děkujem za pochvalné pozdravy.
Další email už tolik ty stránky nechválí:
Subject: Dotaz
Date: Wed, 25 Oct 2000 13:36:41 +0200
From: Jiří Jung jirij(zavináč)diderot.cz
To: brutus(zavináč)brutusrock.cz
Jak bude dlouho v rekonstrukci stránka textů Best of?
Přidáte k textům akordy? Díky za odpověď na
junjir(zavináč)seznam.cz.
Váš dlouholetý oddaný fanoušek Jirka Jung
To je dotaz přímo na Webmastera, já jen píšu a rediguju týdenní poznámky a aktualizuju cestovní plán. Akordy chystám, chybí asi dvacet písniček, hned jak je dopíšu, umístím je jako celek k stažení, později i k prohlížení.
Na diskotéce v Budějovicích se mi moc líbila kroužící barevná světla. Ty barvy se střídaly tak pozvolně a měkce, snad nějaké interferenční filtry nebo co. Ještě jsem v pondělí nestačil zapsat, že jsme přesvědčili dvě krásné dívky ze Strakonic, které podnikají výlety na Brutus vždycky společně, aby s námi jely přes Prahu, že je to rychlejší:
Subject: Pozdrav ze Strakonic
Date: Mon, 30 Oct 2000 13:55:25 +0100
From: Iva
Ahoj Sášo!
Tak ti píšu, jak jsme ti slíbily s Luckou ale sama,
protože Lucka je doma, až za mnou někdy přijde do
práce, tak ti napíšem společně. Tak co, jak jsi
dorazil do Kralup? My jsme ten návrat měly jako
vždycky trochu složitější. Přijely jsme na Smíchov a
tam jsme čekaly na autobus, kterej by nás dovezl do
Chuchle, protože jsme chtěly ject stopem, ale byly
jsme "volaký" zmatený z toho času, takže jsme tam
čekaly na autobus, kterej jel asi v 5,10 hod., a
nakonec jsme zjistily, že už je 5,30 hod.. Tak jsme
jely na Knížecí a tam jsem vyčetla, že jede autobus
něco okolo 8 hod.. Tak nás napadlo, že by mohl jet
nějakej vlak, tak jsme zase jely na Hlavní nádraží,
vlak jel v 6,30; a bylo 6:25 h, a než jsme si koupily
lístky, tak byl fuč. Zase hrozná smůla, takže jsme
byly brutálně naštvaný a unavený, zase jsme se vydaly
zpátky na Knížecí. Nakonec jsme jely v 7,30 hod.,
takže ještě dřív než z Budějc (odtud jel vlak v 7,39
hod.). V autobuse jsme nemohly udržet oči, takže
chvílema nám padaly hlavy do uličky, ale dopadlo to
celkem dobře, aspoň že jel ten autobus. Teď jsem
dočetla čerstvé aktualitky, ale zapomněl jsi napsat o
tom parketovym vlnění a zářícíma reflektorama.
Tak já končim a odepiš zdraví tě Iva a samozřejmě
pozdrav i od Luciusky (která se dneska určitě ještě
léčí).
22.10.2000
Středa, 18.10.2000 Lucerna Music Bar v Praze, hustě zaplněný, obvyklé vedro a obvyklé kouře různého toxického obsahu, až místy pálily oči. K tomu brutální muzika tentokrát s excelentním zvukem - poklona panu Zvukařovi za citlivý přístup a panu Svítičovi za úměrné svícení. P.T. publikum osvědčilo dokonalou znalost textů řady písniček a průpovídek, zejména sugestivně to na mne zapůsobilo v Jí-py-jé, Hospodách a Půjdeme spolu do nebe. Dostavil se i náš bývalý zpěvák Milan Fiala, dnes úspěšný speaker Radia Blaník, aby se brutálně obveselil, což se mu opravdu zdařilo. Z řady fotografujících osob někteří zůstali téměř až do konce akce, cca do 00:25. Pokud mezi nimi byli zástupci tisku, určitě to byli páni redaktoři, to jsou ti, kteří o nás píšou jenom samé pěkné věci.
Vláďa Hasal
Svornost v Plzni je sál se slušným zvukem a výkonnou hospodou. Postupně se do něj nahrnul obvyklý dav. Pořadatel omylem plakátoval začátek o osmnácté hodině, někteří z těch, kteří uvěřili, podlehli pětihodinovému náporu hospody a jejich hlavy klesly na stoly ještě před koncem. Když o půlnoci část kapely odjížděla zapojit se v pátek dopoledne do kapitalistického pracovního procesu v civilních zaměstnáních, několik zvlášť zmožených návštěvníků stále ještě leželo pohrouženo do posilujího spánku na podlaze pokryté prázdnými láhvemi a kelímky. Michal, Žlutej, Malý Prcínek a Vokoun ze skupiny Anča Band zůstali kalit v Plzni, do Chomutova, kde jsme hráli v pátek večer, dorazili rovnou odtud.
V Chomutově klub Cirgus má sál po bývalém divadle nebo biografu, podlaha je tam do kopce, to návštěvníkům umožňuje výhled na dění na podiu shora. Místa u stolů byla obsazená hodinu před začátkem. Podlaha je pokryta lepkavou, cukrem z nápojů nasáklou kobercovou krytinou. Na podiu nezameteno, plno třísek z paliček po předešlých kapelách, nevadí, Vladěna přidá další. Typická atmosféra rockového klubu, výborný zvuk. Způsoby tanců publika velmi nekonformní, včetně dole bez. V půlce se na podiu objevil Vokoun. Sbalil totiž krásnou dívku, když ji táhnul do kapelní šatny, vzpírala se a bránila, ne, ne a ne. Když ji dotáhl až ke dveřím, bylo zamčeno: "Tak to je škoda, tak to tě neošukám". "Ten zpěvák má klíče", prozradila, a tak se Vokoun objevil na podiu.
V Kovářově mají sál s velmi dobrým zvukem a s dobře fungujícím barem podél celé jedné stěny sálu, v němž nechybí Absinth. Pořádají tam house party i vystoupení kapel pravidelně každou sobotu dle tištěného programu. Podobně jako České dráhy vypravují zvláštní vlaky do Hannoveru na Světovou výstavu, zajišťují pořadatelé zvláštní autobusy pro návštěvníky akcí v Kovářově. Na Brutus, i když tam byl tuto sobotu poprvé, se sjelo návštěvníků o dost víc, než by se vešlo do dvou autobusů. Jestli ono jich tam nebylo víc než v českém pavilonu na té světové výstavě?
Sexuologický doktor Plzák ve svém díle doporučuje použití jakýchkoli prostředků k dosažení uspokojení. Jsou skupiny, které neváhají kvůli uspokojení publika sáhnout i k umění, myslím si, že skupina Brutus během čtyř minulých vystoupení úplně vystačila s obyčejným rock and rollem.
Sáša Pleska
15.10.2000
Celý minulý týden jsem všechny večery věnoval továrně na umělou hmotu, tak druhé vydání alba Třikrát denně akt na CD-ROM zase visí.
Volduchy překvapily zrekonstruovaným kulturákem. Že by vystoupení Brutusu před deseti lety bylo podnětem ke generální opravě? Zvuk byl ovšem dost děsný. Věkový průřez publika se rozprostíral přes dvě generace, kromě krásných mladých dívek přišli staří psi, kteří před deseti, dvaceti lety ničili sály; teď seděli, poslouchali a mírumilovně popíjejíce vzpomínali na staré zašlé časy. Pesimisticky předpovídaná demolice objektu nenastala, na konci snad nebyla zlomená jediná židle. Samozřejmě uklízet se trochu muselo, sál v západních Čechách po zábavě vždycky vypadá trochu jinak než třeba v Praze nebo na Moravě.
Zatímco větší část souboru cestovala do Dolních Kralovic Brutobusem, Kouťák a Zbyněk Šlajchrt letěli letadlem. Tvrdili, že to letadlo bylo typu Lamočkin - fünf, jakým létal Meresjev, Opravdový člověk. Dolní Kralovice jsou nově postavenou obcí. Původní Dolní i Horní, atd. jsou na dně Želívské přehrady, ze které Praha pije vodu. Sál bez jeviště, jen s podiem na tři schody, ale výborný zvuk, díky tlumicím panelům z děrovaného hliníku na stropě. Dostavilo se četné publikum, podle zápisů ze zasílacího seznamu vesměs z blízkého okolí. Velmi milá zábavička, snad to na jaře 2001 zopakujeme. To už bude bez diskusí ve třetím tisíciletí. Příští týden tam hraje skupina Keks.
Ptala se mě e-mailem nějaká kočička, která, to nevím, protože má v emailovém jméně přezdívku a ani v jednom z vyměněných e-mailů se nepodepsala normálním jménem, jestli se bojím smrti. Ptal jsem se, jestli mě chce zabít, odpověděla, že ne ne ne. Tak jsem usoudil, že pomýšlí na svou vlastní smrt, ostatně o sebevraždách je popularizační článek v minulém čísle časopisu Respekt. Doporučil jsem jí četbu Babičky od Boženy Němcové a Malého prince od Antoine de Saint-Exupéry. Ještě jeden návod na deprese, který spolehlivě funguje: v obchodě s CD vyhledat písmeno R, pod ním Ramones a od nich cokoli. O tom v tom článku v Respektu není nic.
Napsal mi dramaturg z plzeňského Céčka,
Radek Tolar, že jsem popletl souřadnice na mapě přilinknuté k cestovnímu plánu Brutus. Nu poplet, tak to opravuju. Tak se omlouvám všem, kteří si objednali na www.woko.cz hlídání změny stránky s cestovním plánem, žádná podstatná změna není, jen souřadnice na mapě jsou opravené.
8.10.2000
Majitel a správce sálu v Bzové se o ten sál bojí, tak v pátek 13.10. místo Bzové budem ve Volduchách, kde se nebojí ničeho, i když jsme tam byli jednou před 10 lety, ale to byla euforie ze svobody a čas Mixely. Mixela, to je ovocná šťáva s lihem a někdy vitaminem C, která jde rovnou do hlavy. Ve většině slušného světa se prodává jen po revoluci.
V pátek 6.10. jsme do Třebíče-Boroviny přijeli půl hodiny po plánovaném začátku, v půl desáté. Začalo to tím, že v obchůdku, kde kupuju kávu Kolumbie, mleli dvacet deka tak dlouho, že mi ujel rychlík z Kralup do Prahy. Samozřejmě osobák měl zpoždění. Ale to hlavní jsme chytli na brněnské dálnici, chvíli jsme s autobusem popojížděli v zácpě, pak jsme se vydali vesničkami po Vysočině. Viděli jsme plakáty na příští sobotu v Dolních Kralovicích, tamní pořadatel nezahálí. Kousek za námi jel Michal s kamarády houbaři osobákem, jeli rovně, vesničky nezkoušeli, a do Třebíče dorazili až v jedenáct. Po dlouhé cestě jsme byli již značně rozjařeni, pořadatel nás přijal vlídně a s pochopením: škoda, spousta děcek už odešla. Mnozí ovšem vydrželi, a to až do konce, který byl někdy kolem půl třetí. Moc si ho nepamatuju, protože jsem se napil čaje z čarovných nálezů houbařů. Ti zůstali na úrodné Moravě ještě další den.
Kdepak tu je ta Metuje? Ve Vrchovinách byl na hospodě se sálem plakát oznamující na ten večer taky skupiny Los Candelabros a N.V.Ú. První z nich skutečně vystoupila. Někdo z nich nebo z jejich kamarádů si u mne stěžoval, že nebyla slyšet jedna kytara. Já nevím, já jsem na ni nehrál a za mixákem jsem neseděl. Mladí hoši, mají toho naštěstí ještě hodně před sebou. Tu kytaru jsme se snažili asi dvacet minut zapojit, to se nakonec povedlo, ale nepodařilo se resuscituovat kytaristu Václava. Kytaru si občas vzal Michal a tak se hrálo celý večer. V sále rozhodně nebylo přecpáno, ovšem u publika nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě. Při večeři mi Jiřýček z N.V.Ú prozradil, že nejí maso a nehulí trávu. To já si klidně zajdu do mekáče a dám si hamburger, atd. Nechtěl mi věřit, že MacDonalds je do značné míry český vynález, protože předkové pan Kroce z Chicaga, který to včetně názvu v padesátých letech dvacátého století všechno vymyslel, měl předky ze Stupna u Plzně. Má v Plzni na Americké ulici pamětní desku. Tato firma ještě nedávno dělala globalizaci klasickými prostředky, jednáním s lidmi, prakticky bez počítačů. Za chvilku zkusím hledat jejich www, jestli se něco změnilo.
Dostali jsme tento email:
Subject:
Brutus na Severu
Date: Sun, 08 Oct 2000 12:24:58 EEST
From: "Vaclav Chvatal"
To: pleskaa(zavináč)brutusrock.cz
Ahoj, Saso,
bydlim ted zrovna ve Finsku, trochu jsem se pokusil
tady udelat propagaci Brutusu. Netusil jsem, co tim
zpusobim. Vzedmula se takova vlna nadseni, ze mne
malem smetla i s kazetou Gorila, kterou jsem se
prokazal. Byl jsem okamzite prinucen nechat poslat z
Cech dalsi Vase CDcka. Takze uz jste oblibeni i tady,
kvalita si razi cestu vsemi smery soubezne a Severni
Evropa je timto zachranena pred zkazou! Nedavno jsem
sel po tundre a potkal jsem soba, jak si mruci:
"...sup supi, tapir tape, netopyr netopi,... a co mam
delat ja?" Akorat je skoda, ze mezinarodni (anglicka)
verze Vasich stranek je znacne omezenejsiho rozsahu
oproti ceske. Ale fotogalerii rozumeji vsichni. Preju
mnoho dalsich uspechu! Fred z Finska.
Děkuju za přání, zdravím Finsko.
Tuleň tulí a sob se sobě přizpůsobí. Nejen anglická část, ale i jiné části brutus-webu by potřebovaly rozšířit a doplnit. Snad se k tomu někdy dokopeme. Tento týden obnovíme a dokončíme práce na CD-ROM reedici prvního alba. Cokoli pak bude potřeba do něj doplnit, pokusíme se umístit na web.
1.10.2000
V Tymákově se skupinou Brutus se objevila zpěvačka Milada Kleknerová. Zazpívala klasickou písničku od C. Berryho Rock and roll music. Hráli jsme v oslabení, chyběli Václav a Michal. Zvuk byl hučivý a pobyt na podiu otupující, zábava byla ospalá, záchranou byla panáková smršť půl hodiny před koncem, kdy se zjistilo, že v repertoáru tamního baru je i výborný Absinth.
To už jsme někde asi psali, že Praha praží, Brno brní a Krásná Hora krásně hoří. Zvuk byl skoro normální, až na dunění ve druhé půlce, které se pak podařilo potlačit, hrálo se podstatně lépe než večer předtím. Po elektrošoku z Kačice trvalo chvíli, než Kouťák trochu zrenovoval aparaturu, začali jsme s dvacetiminutovým zpožděním a skončili se stejným protažením. Před podiem tančilo mnoho krásných dívek a dělaly velmi ladné pohyby. Myslím, že některé pak odjely s Michalem jeho autem.
Subject: dopísek
Date: Mon, 2 Oct 2000 15:36:57 +0100
From: Martina
To: Pleskaa(zavináč)brutusrock.cz
Ahoj Sášo!!!
V sobotu byl opravdu krásný Brutus.
Máte krásné plánky. Jeden jsme si přilepili
na zeď a celý den na něj čumíme. A kamarádka
má krásné nové tričko dnes na sobě. Již se
těším na Brutus do Bzové, ale bude??
Bumbali jsme burčák a celou neděli jsme
leželi s bolestí hlavy v postýlkách. Dnes je
to již lepší.
Ahoj Jana a Máňa
Brzo bude po burčáku. Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika
|
