Návrat na domovskou stránku skupiny BRUTUS
Cestovní plán | Přehled vydaných desek | Texty a akordy | Básničky a říkanky | Fotogalerie | Kronika | Historie skupiny | Návštěvní kniha | Kontakty |
|
Domů Cestovní plán Přehled vydaných desek Texty Básničky a říkanky Fotogalerie Kronika - poslední díl Historie skupiny Návštěvní kniha Kontakty |
Kronika: 12-2001Předchozí: 11-2001 10-2001 09-2001 08-2001 07-2001 06-2001 05-2001 04-2001 03-2001 02-2001 01-2001 12-2000 11-2000 10-2000 07-08-09-2000 06-2000 05-2000 04-2000 03-2000Následující: 01-2002 31. 12. 2001Poslední týden v tomto roce jsme nehráli, podobně jako v letech minulých. Na poštu jsme odnesli skoro 25 tisíc lístků s cestovním plánem na první půlku roku 2002. Na prkna neznámého podia vstoupíme podle tohoto plánu v Roudnici nad Labem, v klubu „U“ v Olomouci, v Hranicích na Moravě a v Dolní Branné. Nikdy jsme nehráli taky na Kladně v Klubu „19“, v Českých Budějovicích v klubu Baracuda a v Rakovníku v areálu koňské překážkové dráhy. Mnoho let jsme nebyli v Heřmanově Huti. Na jarní sezónu 2002 se už těšíme. Zahajujeme ve Volduchách v sobotu 12. ledna.Před chvilkou, ve tři odpoledne, přestalo úplně vysílat Radio Limonádový Joe. Skončil rock and roll a pak už bylo slyšet jen šum éteru. Kdybych poslouchal na starém lampáči, tak bych napsal, že vyhaslo magické oko. Radiu Expres, které dostalo vlnu 90,3 FM, přejeme co největší poslouchanost. Aby se nesnažili být nejstejnější mezi ostatními úplně stejnými českými radii. Obrázek s přáním všeho nejlepšího do nového roku jsme dostali od častého návštěvníka produkcí skupiny Brutus Davida Bečváře:  Šťastný nový rok 2002 Přeje Brutus 23. 12. 2001V pátek jsme byli v Nových Ouholicích. Sál je malý, dvoje kamna nakrmená hromádkou dřeva ho snadno vytopila na pohodovou teplotu. Nebylo nikterak přeplněno, jediný plakát, vylepený v Kralupech od středy, zázraky nenadělal. Přijeli nicméně návštěvníci z dalekého okolí. Zvuk byl dobrý, slušně jsme se pobavili, do Rakovníka jsme přijeli po páté ráno.V sobotu v Rakovníku zahajovala předvánoční zábavu rock and rollová skupina Benkers z Německa. Hráli německé fláky i rock and rollové standardy a šlapalo jim to stejně jako minule. Během jejich vystoupení se sál teprve plnil, před klubem vznikla dlouhá fronta, systém prodeje lístků v okénku pokladny se ukázal jako pomalý. Ústřední topení nefungovalo, topilo se naftovými ohřívači. My jsme začínali ve čtvrt na deset. Zvuk byl dost dobrý, vyvedená zábava se protáhla skoro do půl třetí. Staří psi, Milan Křížanovský a Milan Štelcl zpívali, přišel se podívat Standa Karlík, který hrál se skupinou do roku 1981. Svou novou kytaru, stejnou, jako měli Beatles, přišel ukázat Luděk Maulis ze skupiny The Teplo. Ohněstrůjce Soptík přinesl firemní trička s nápisem: uvidíte-li mne utíkat, je ve vašem vlastním zájmu snažit se mne PŘEDHONIT Dostali jsme se do osidel! Osidlo, osidlo, dneska se to povidlo! Co jednoho pobaví, to druhého zničí. Co jednoho zničí, to druhého pobaví... 17. 12. 2001Ve středu v Lucerna Music Baru byl velmi pěkný zvuk. Celkově to byl slušný kouř. Závěr večera si po dvou lahvích roudnického a jedné láhvi velkopavlovického pamatuju jen neúplně. Domů jsem dojel taxíkem, ráno jsem se probudil, boty ležely vedle postele a nebolela mě hlava. Když se probudím v botách, obvykle mě hlava bolí. Inu, příčinou bolesti hlavy jsou boty.V Bezdružicích, konečné stanici vlakové lokálky z Pňovan, se pořádají bigbíty pravidelně. Hlavní pořadatelka pro příležitost plážového plesu vyzdobila sál velkými malovanými papírovými slunci, rozhazovaly se plážové míče a nafukovaly balonky. Ústřední topení bohužel nestačilo k vytvoření iluze subtropické pláže, tak jen málokdo tančil v plážovém úboru. V pátek budeme v Nových Ouholicích, je to na cestě Ústí nad Labem - Praha, kousek od Kralup nad Vltavou. Budeme tam poprvé. Podle tištěného cestovního plánu máme být v Ústí. Sál je dost velký a zatím v Kralupech není vidět žádné plakáty. Před dvaceti lety v roce 1981 jsme hráli v sousedních Veltrusech. Po proběhlé mikulášské zábavě a destrukci středního rozsahu lomila tenkrát ve čtyři ráno pinglice rukama a v hysterickém záchvatě vykřikovala „To jsem ještě neviděla, to je Saigon!“ V sobotu budeme v Rakovníku. Vystoupí taky bigbítová skupina Benkers z Německa, která měla úspěch loni v Lubné. Klub nese jméno Max, asi podle toho, že se do něj vejde až 700 lidí. Lístků tudíž bude určitě dost. Vypadají takto:  Cestovní plán na jaro, a vlastně celou první půlku roku 2002, je v tiskárně, od neděle se bude víc než 25 tisíc lístků opatřovat adresami a svazkovat podle PSČ pro hromadné odeslání. Od příštího roku hromadné podání pošta opět zdražuje skoro o čtvrtinu, tak zkusíme posílat cestovní plány rovnou na celé pololetí. 9. 12. 2001V sobotu do Krásné Hory nad Vltavou přišlo hodně správných lidí. Místo Tomáše na basovou kytaru zaskakoval Kuba Jarolím. Velmi jsme se obveselili, přestávka byla vyčerpávající a zničující. Peníze nejsou všechno: Dolary jsou sice zelený, ale vykouřit se nedají. Zábava se protáhla skoro do dvou hodin. Celou dobu jsem myslel na to, co o tom napíšu na tuto stránku. Ale teprve od neděle odpoledne mám jasno v tom, že <F#mol> není HTML tag.Hromadí se pod skříní Ve středu jsme v Lucerna Baru v Praze, v sobotu v Bezdružicích na plážovém plese. 
Máme na webu od minulého týdne pár fotografií z Brutusu, autor je Jiří Moc. Provoz zahájil Tanečně Zábavový Informník, obdoba americké služby pollstar, databáze koncertů. Český polštář zatím zpracovává jen okolí Pardubic, ale technické možnosti má na pokrytí celé Evropy, navíc na rozdíl od Pollstaru počítá nejen s údaji od pořadatelů, kapel, ale i se samoobsluhou fanoušků. Několik variací obrázku pro novoročenku / cestovní plán na jaro 2002 vytvořil náš grafický spolupracovník Solton. 3. 12. 2001Ve čtvrtek jsme byli v Brně v Edison Garden. Je to velký klub s dobrou akustikou přestavěný z původní Edisonovy továrny na žárovky. Před námi hrála skupina NoName z Kysaku na Slovensku. Fanoušci, a hlavně fanynky, znali většinu jejich skladeb nazpaměť a zpívali s kapelou nejen refrény. Největším šlágrem je píseň o sestře. Celé se to protáhlo, začínali jsme místo v osm až po desáté. Klub má atmosféru, ke které přispívají dřevem vytápěná americká kamna, vedle nichž na secesním křesle sedá majitel. Snad to vyjde příště na čas, v klubu se nám líbilo, setrvali jsme ještě dlouho po vystoupení, dokud nás ve čtyři ráno nevyhodili. Před klubem bylo několik výkopů pro elektriku, do jednoho se Kouťák při odchodu zřítil a usnul. Po objevení a vytažení měl oteklou ruku. Výkop byl skoro dva metry hluboký, s vodou na dně. Cestou k hotelu Amphone v sousedství jsme s autobusem zabloudili v úzké jednosměrce. Končila zábradlím a metrovým schodem na hlavní silnici. Brněnští policisté, když viděli autobus a nás v takovém místě a čase, nabízeli, že zábradlí vytrhnou, když ten schod sjedeme, to jsme odmítli, pak alespoň pomáhali při otáčení. Kouťák si stěžoval na bolesti hlavy, rychle je v recepci zažehnal dvěma Valetoly a dvěma Jimy Beamy.Ze Zlína se v šest telefonem ptali, co je s námi, že nejedeme, že už mají nachystanou náhradní kapelu. Dorazili jsme chvíli po sedmé, stavění a zvuková zkouška trvala skoro až do půl desáté. Klub Golem je v budově velkého kina přímo naproti vrátnici proslulých Baťových závodů. V šatně je na zdi podepsaný král blues B. B. King. I když jsme přestávku původně neplánovali, udělali jsme ji přes půl hodiny dlouhou. Kapela našeho typu a zaměření tam ještě nehrála, měli tam dosud jen slušné a vážné soubory. Koncerty v klubu Golem jsou pravidelně podporovány články ve zlínských novinách. Nevím, jestli tam tisknou taky recenze po koncertě. V klubu je několik dokonale zásobených barů s absintem a se strojky na espreso. Několikaúrovňovými podlahami a částečně oddělenými nikami vnitřek připomíná pražský Lucerna Bar. O zázemí klubu se mezi muzikanty vyprávějí nadšené bajky, skutečně, spí se přímo za podiem, v šatně jsou gauče, křesla, koberce, TV, kuchyňka, atd. Setrvali jsme v družné zábavě do rána, já jsem šel spát v sedm. Čenda nespal vůbec, Kouťák a Žlutey naopak spali už během vystoupení za pultem suvenýrového stánku. Nejopěvovanější skvost a pýchu ve vybavení, saunu s vířivou vanou, si nikdo ani neprohlédl. Inu, rock and roll. Nepoužili jsme ani sprchu, odjezd měl být v devět. Velkého Prcínka se ale podařilo vzbudit až v deset, a tak jsme se vypravili s víc než hodinovým zpožděním. Poslední z barů právě končil. Alkoholismus představuje na Valašsku vskutku vážný problém, a to pro každého, kdo tam přijede. Do Plzně do Inwestu jsme se dostali opravdu na poslední chvíli. Vyjeli jsme výtahem do zákulisí, a když Extra Band dohrál dvě písničky, šli jsme my. Bylo ještě odpoledne a po dvou nocích na Moravě světlo bodového reflektoru nepříjemně pálilo do očí. Viděli jsme ještě Palici a Odysseu. Stejně jako v Brně a Zlíně byl v Plzni prvotřídní zvuk. Takže takže takže takže takže, přejem Radiu FM Plus, aby nad dveřmi studia nikdy nezhasl červený nápis ON AIR. Ten nesvítí už deset let v Radiu Luxembourg a zanedlouho přestane svítit i v Radiu Limonádový Joe. Teď si pouštím sobotní pořad Jana Chojnackého z Polského Radia III, mám ho v Kralupech terestriálně na kus drátu v okně na 94,0 FM z Jeleniej Góry. Na večer jsme nezůstali v Inwestu, ale jeli jsme do Manětína, kde hrál Václav s Dr. Feelgood Revival. Kdekterá kapela má copy/revival, tak ji teď má i Dr. Feelgood. Další pozoruhodnost, kterou jsme tam viděli, byla skupina Los Lososos, kombinace rocku a funky se zpěvačkou a saxofonem. Tato skupina nás zvedla ze židlí. Byla tam ještě další kapela, jejíž název jsem nezaregistroval, hráli metalem ovlivněný rock, na který se nejvíc tančilo a taky chlastalo, bylo znát, že Manětín je na Plzeňsku. I tato skupina nás zvedla ze židlí, a to směrem k nálevnímu pultu. Do Rakovníka jsme přijeli v půl šesté, Čenda šel rovnou do šamotové továrny na ranní. V tomto roce 2001 umřel Mejla Hlavsa, máme na desce jeho song Oči Oči, Joey Ramone, hrajem asi deset věcí od Ramones, John Phillips ze skupiny Mamas & the Papas, od kterého je San Francisco, které Kouťák pouští po taneční zábavě, a George Harrison, hrajem taky občas pár bítlsáren. A konec roku ještě úplně není, sakra mě taky nějak bolí hlava ... Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika Sáša Pleska |