Domů Cestovní plán Přehled vydaných desek Texty Básničky a říkanky Fotogalerie Kronika - poslední díl Historie skupiny Návštěvní kniha Kontakty Předchozí: 05-2004 04-2004 03-2004 02-2004 01-2004 12-2003 11-2003 10-2003 09-2003 08-2003 07-2003 06-2003 05-2003 04-2003 03-2003 02-2003 01-2003 12-2002 11-2002 10-2002 09-2002 08-2002 07-2002 06-2002 05-2002 04-2002 03-2002 02-2002 01-2002 12-2001 11-2001 10-2001 09-2001 08-2001 07-2001 06-2001 05-2001 04-2001 03-2001 02-2001 01-2001 12-2000 11-2000 10-2000 07-08-09-2000 06-2000 05-2000 04-2000 03-2000 Následující: 07-2004 |
Kronika 06-200428. 6. 2004Na břehu BerounkyV pátek jsme byli v Roztokách u Křivoklátu. Vybavení parketu vzala předloni voda, teď je všechno nové. Obavy pánů pořadatelů, že kvůli přelepeným a potrhaným plakátům nikdo nepřijde, se nenaplnily. Sešel se četný dav a zábavka se moc pěkně vydařila. Mezery mezi dubovými prkny na podiu a mezi klávesami doplňovaly rej mimoběžných rýh. Na konec přidal Soptík ke svitu hvězd a měsíce barevná světla ohňostroje. To samé pak zopakoval následující večer v Plasích. Žádné dva ohňostroje nejsou stejné, i kdyby byly odpáleny tisíckrát stejné rakety.Na poutiV sobotu jsme byli po poledni v Kralovicích na pouti jako součást programu. Na náměstí stály stoly s lavicemi, na stolech sklenice s pivem, za stoly seděli kralovičtí. Václav přinesl z domova pouťové koláčky. Stánky rozšiřovaly klobásovou vůni a mastně kouřily. Před námi hrála dechovka Kmochův pochod, moc řízně už to neznělo, na to, že bylo teprv poledne. Po nás zpívala Petra Janů, na všechno svítilo červnové slunce, počkali jsme si na Už nejsem volná a Říkej mi a odjeli jsme do sousedního města Plasy.Diváci a účastníciV Plasích na Velké louce jsme oslavili začátek prázdnin. Návštěvníci se sjeli z blízkého i vzdálenějšího okolí. Na parkovišti stály desítky aut z Německa, našel se ztracený italský pas a irský řidičák. Popolední Kralovice s litrovkou vychlazené hanácké od místního sponzora byly pro nás něco jako cvičiště. Těžko na cvičišti, na bojišti ještě hůř! Richard Novák, který vyprodukoval DVD z loňské zábavy ve Zvoleněvsi, přijel s několika kameramany natočit další materiál. Zaznamenat všechno, cisternu, jak se průběžně zvedá v pérování. Udělat z dokumentu film, který by byl víc než dokument. Ale do toho, co je skryto ve tmě, ani nejcitlivější kamery značky Sony neproniknou. Je rozdíl být na sportovním zápase nebo koncertě divákem, na místě či u obrazovky, nebo na taneční zábavě účastníkem.Ve tři ráno, když jsme projížděli Kralovicemi, na náměstí se ještě sedělo, u stánku jsem si dal misku kořeněných špaget, už druhou v tom dni. Zdálo se mi, že není v světě lépe než v Kralovicích. Když má kralovický občan pouť, usedne na náměstí, popije pivo, a pro manželku, aby na něj byla celý rok hodná, koupí perníkové srdce. Obyvatel orientu to má jiné: pivo je zakázané, na pouť musí až do Mekky, a na to, aby koupil všem svým manželkám perníkové srdce, musí vypravit karavanu! 21. 6. 2004Pili herbicidV pátek jsem šel do tiskárny podívat se na obrázkový návrh na nový cestovní plán. Namaloval ho, stejně jako řadu předchozích, Tonda Oros. Námět je Brutus v ZOO. Večer jsme byli v Toužimi. Před začátkem, o přestávku i na konci jsme postáli u barového pultu. Cestou do Rakovníka došlo i na láhev s herbicidem RoundUp, z níž někteří ochutnali. Chutnalo to prý hnusně. Část souboru se pak přesunula strávit zbytek krátké noci a začátek dlouhého dne do domku k Čendovi.Parket v lesoparkuV sobotu jsme byli v Újezdě u Hořovic. Páni pořadatelé nechali zavést silnější proud, nemuselo se čekat, tak jak dřív, až v obci vypnou velké spotřebiče. Hned taky varovali, že se nesmí na konci přetahovat. Přišli se podívat staří psi, kteří pamatují zábavy ze začátku osmdesátých let v Újezdě, Drozdově, Plískově, Tlusticích. Večer byl chladný, odněkud voněl jasmín, nebo co, krásné dívky dělaly ladné tanečky. Vysoké stromy i hustá tráva se staly mlčenlivými svědky náhlých vzplanutí vášně.15. 6. 2004Slavnostní denV pátek jsme byli ve Zdislavicích. Hned po příjezdu - právě přestalo pršet, svinovací plachta byla napnutá jako na zaoceánském parníku - jsme s brutobusem uvízli v rozbředlém terénu. Vyvlekl nás traktor Zetor Super 30, chlouba českého strojírenství z padesátých let minulého století. Na karbolem natřených prknech parketu prováděly krásné dívky ladné tanečky. Pro naplnění aktů lásky jsme udělali dlouhou přestávku a po přídavku několika rock and rollových standardů jsme skončili ve dvě. Pak přišla bouřka, před kterou nám páni pořadatelé poskytli útočiště ve stánku s pivem a obveselujícími nápoji. Docela jsme se obveselili. Když jsme dojeli do Rakovníka, na budově bývalého OV KSČ visela vlajka bývalé ČSR a bývalého EHS. Byly právě volby do parlamentu ve Štrasburku a bylo už osm, tak jsem se šel zúčastnit. Byl vlastně slavnostní den, tak jsem ještě šel do místní vinotéky koupit čtyři litry červeného.Šumová tabletaV sobotu jsme byli v Kramolíně. „Tady celý den prší“, volal pan pořadatel, když jsme projížděli Plzní. „Až přijedem, tak přestane“, utěšovali jsme ho. Vskutku pršet přestalo, a když jsme přesně o půlnoci končili, bylo už vidět všechny letní hvězdy. Na nevelkém parketu první půlhodinu tančilo asi tak sto krásných tanečnic. Tanečníci seděli pod střechou u dlouhých lavic, kývali se do rytmu a doplňovali tekutiny z kelímků. Zábavička se pak rozjela správně po západočesku. Napadlo nás, že možná pršet nepřestalo, že nás proti zaplavení chrání keson. Kdo je v kesonu, nemůže si moc vyskakovat, protože by se mohl praštit do hlavy. U stánku jsme diskutovali, čím jsou naplněné klobásy a čím je naplněná botulínová bomba. Botama! Zvlášť sofistikovaná a zákeřná botulínová bomba je naplněná kocourama v botách. A kde je zákeřná bomba? Samozřejmě za keřem. "To máme z toho, že vůbec nespíme", prohlásil mladý Václav. „Vždyť spíme, právě teď“, namítl jsem, a Šwéd, který to chvíli poslouchal, se náhle v hypnotickém spánku skácel na zem. Tak to proběhlo.Potkaly se dvě patky Šláply si na lopatky Jedna patka druhý patce Prochází se po lopatce 7. 6. 2004Bahno v LounechV pátek jsme byli v Lounech. I když to zpočátku nevypadalo, docela se rozpršelo. Jako na zavolanou se na podiu objevila láhev ovocného destilátu. Vonělo a chutnalo to výborně, výborně to povznášelo, ale nakonec to účinkovalo jako útočný pytel s pískem. Déšť rozmočil něco v aparatuře, na konci už některé části přestaly fungovat. Do sousedního Rakovníka jsme přijeli v půl šesté.Ať malířům a malířkám štětce a štětky nevyschnou!V sobotu jsme před polednem nasedli do Brutobusu a jeli do Kladna do rokle, která se na mapě jmenuje Podprůhon, vystoupit jako součást doprovodného programu na výstavě obrazů a plastik Kladenské dvorky. Výstava je každoroční, letos byla dvacátá druhá. Vystavuje se na dvorcích starých havířských domečků. Proběhl jsem v rychlosti pár instalací, trochu se rozpršelo, mám to všechno v paměti z osmdesátých let, prozářené sluncem. V té části Kladna se čas zastavil, jen svět kolem spěchá. Jedna malířka mi akčně udělala rybu bronzovou barvou rovnou na košili. Díky místním obyvatelům, díky organizátorům za kouzelný zážitek!Tužme seV sobotu večer jsme jeli do Staňkova. Žlutýmu z pařížské agentury zavolali, že Sonny Vincent, kterému dojednali v rámci evropské šňůry také vystoupení s námi, nepřijede, že se mu rozbilo ve Vídni auto. Nu, eufemismus, auto z půjčovny, když se rozbije, tak půjčovna dá jiné. Pak jsme se dozvěděli, že rozehnal kapelu a odletěl zpátky do Ameriky. Opravdický rebel. Ztrátu jsme neměli žádnou, akorát Kouťák kvůli němu v Lounech skoro nepil, jak se chystal, že to bude ozvučovat, ale to je spíš úspora. Zábavička ve Staňkově se vyvedla jako vždy. V sokolovně visí památný prapor s nápisem Tužme se. Emča ze skupiny Bradavice ztuženě zůstal ležet v posilujícím spánku na mokrém asfaltu. Když jsme ho s velkým vypětím (150 kg) zvedali na lavičku, byl už pod ním skoro vysušený. To my, když se vyztužíme, tak se noblesně válíme na suché podlaze. Páni pořadatelé se po rozbřesku přišli zeptat, jestli už můžou zhasnout světlo, které celou dobu svítilo kvůli balení a nakládání. Děkujem za výdrž a trpělivost a skvělou večeři.Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika Sáša Pleska |