Domů Cestovní plán Přehled vydaných desek Texty Básničky a říkanky Fotogalerie Kronika - poslední díl Historie skupiny Návštěvní kniha Kontakty Předchozí: 10-2004 09-2004 08-2004 07-2004 06-2004 05-2004 04-2004 03-2004 02-2004 01-2004 12-2003 11-2003 10-2003 09-2003 08-2003 07-2003 06-2003 05-2003 04-2003 03-2003 02-2003 01-2003 12-2002 11-2002 10-2002 09-2002 08-2002 07-2002 06-2002 05-2002 04-2002 03-2002 02-2002 01-2002 12-2001 11-2001 10-2001 09-2001 08-2001 07-2001 06-2001 05-2001 04-2001 03-2001 02-2001 01-2001 12-2000 11-2000 10-2000 07-08-09-2000 06-2000 05-2000 04-2000 03-2000 Následující: 12-2004 |
Kronika 11-200429. 11. 2004Plzeň jáma lvováVe čtvrtek jsme byli v Alfě v Plzni. Dutý jezdec na dutém koni ze železných prutů na soklu z napodobeniny mramoru. Nedej zahynouti. Jenže on je chráněný, všecko, co eventuálně vypije on i jeho kůň, beze škody proteče železnou sítovinou. Cestou z nádraží - je to asi deset minut pěšky - jsem potkal několik zcela nechráněných hloučků v takovém stadiu přípravy, že bylo jasné, že do Alfy už nedorazí. Nedorazili, ale vypadalo to, jako kdyby přece jen. Plzeň jáma lvová.Až do ránaV pátek jsme byli v Dobroměřicích. Před podiem rejdilo bouřlivé mládí, kolem nálevního okénka a u stolů se bavili staří bojovníci. Hospoda tam viditelně nemá problém, když se někteří hosté zdrží do rána. Plazík tam nafotil nějaké obrázky, a napsal o tom zprávu do webového magazínu. Začíná předvánoční běsnění, Čenda zpívá Zas blíží se k nám krásné chvíle...Sokolu zdarV sobotu jsme byli v Pískové Lhotě. Obec za komunismu proslula pomníkem Masaryka, jediným v širokém dalekém okolí. Dnes začíná do povědomí vstupovat rockovými koncerty a zábavami. Sál je ve staré sokolovně vytápěné kamny na uhlí, ale se stropem pokrytým protihlukovým obložením. Správná volba při směrování investice. Sjeli se věrní příznivci z východních Čech a tančili od začátku do konce. Hospoda je bohatě zásobená. Měli jsme i zásoby vlastní. Ten večer nám nic nechybělo.21. 11. 2004Už dvacet let do HoražďovicV sobotu jsme byli v Horažďovicích. Inu, pobavili jsme se, jak se dalo čekat. Před dvaceti lety jsme tam na letní zábavě na hřišti Pod lipkami byli poprvé, den na to, v neděli odpoledne, byl Malý Bor, sportovci a myslivci. V pondělí ráno jsem pak v autobusu do Prahy viděl nastupovat Studující psychiatričku, před dvaceti lety, chci papíry na hlavu. Tenkrát myšlenka, že komunismus skončí, poháněla jedny, a myšlenka, že vydrží věčně, poháněla druhé. Dnes není tak přímočarých myšlenek. Jedině snad na Kubě nebo v Číně, ale tam jsme ještě nehráli. My jezdíme už dvacet let do Horažďovic.Zatím posledníV úterý jsme byli v Praze v Lucerna Music Baru. Pěkně jsme se pobavili, hrálo se čtyři hodiny bez přestávky. Pár desítek obrázků tam vyfotil a na svůj web Musicphoto umístil Maple. Byl předvečer státního svátku zatím poslední revoluce. Brno má nově pojmenovanou ulici po Cimrmanovi. Praha sice má Cimrmanovo divadlo, jak připomněli členové skupiny Caktus, ale ulici, tu ještě nemá. Navrhli jsme přejmenovat Národní na Cimrmanovu třídu. Pravda, trochu pozdě. Kdyby nás to napadlo před měsícem, mohl by to primátor už vyhlásit na slavnostním shromáždění, které se tam na ten svátek sešlo.Ježkovy voči se nevypíchnouV sobotu jsme byli v Kvíčovicích mezi Plzní a Domažlicemi. Zas jeden doklad, že něco běžně užíváme, ale není to uzákoněné.To je otázka! Hraje se tam pravidelně, my jsme tam byli jednou někdy v osmdesátých letech minulého století. Docela jsme se pobavili, někdo se prohlásil za italského básníka, a jestli nějakého neznáme? Známe! Dante Aligátor. Vzdej se všech nadějí, ty kdo vstupuješ! Obrázky včetně přípravy jsou na Kosťových stránkách. Hypnóza hopnózaV pátek jsme byli v Sedlčanech v sále hotelu Vltavan na náměstí. Nízký strop a nízké podium místu dodává komorní ráz. Kouťák si vypůjčil jiný mixážní pult, náš pult s nalitým pivem z minulého týdne nebyl ještě opravený. Instalace trvala do půl desáté, trochu jsme se mezitím občerstvili. Hypnóza, hopnóza. Dostali jsme CD s novým albem skupiny Marshband, jmenuje se Houpací křeslo. Přestávka byla veliká kvantitativně i kvalitativně, po ní jsem několikrát úplně zabloudil v komentářích. Skončili jsme po druhé hodině, s velkým morálním vypětím snesli aparát po schodech do brutobusu a usedli v restauraci. Pan majitel i personál byli velmi pohostinní a vlídní, ale nakonec nás v půl sedmé ráno vyhodili. Ulehl jsem do postele a probudil se v půl třetí odpoledne, tak krásně se v tom hotelu spalo!První sníhV sobotu jsme byli v Želivě, v pěkném sále s kachličkami na podiu, a s dobrým zvukem. U baru měli všechno možné, dva druhy kofoly i český koňak, Starou mysliveckou, která dříve byla velmi oblíbená, ale dnes byla skoro všude vytlačena různými umělými likéry. Zpočátku se jen velmi málo tančilo. Možná to dělá úplná tma na sále, takový pocit divadla, kde se sedí a nedutá, a jediné světlo je na podiu, kde to všecko probíhá. Probíhalo to náležitě. Večer byl kompaktní, zakončený řadou rock and rollových standardů. Při cestě zpátky nám před oknem vířil první sníh letošní zimy.1. 11. 2004Další bar v Lucerna BaruVe středu jsme byli v Lucerna Baru v Praze. Sál je po malé přestavbě, přibyl další bar, ubylo dřevěné lemování na okrajích ploch. Nové reprobedny vydávají zvuk ještě silnější než ty předešlé. Slavily se narozeniny, sál ovládli gratulanti, Tomáš dostal velký dort s číslem 25 a řadu lahví s posilujícími nápoji. Zábavka (viz obrázky) se velmi rozproudila, hrálo se ještě po půlnoci, vynášení nástrojů po schodech prokládané zastávkami u baru se protáhlo do tří, kdy nás z podniku definitivně vyhodili. Zbyněk Šlajchrt navrhl návštěvu non-stopu ve Vršovicích. Tvrdil, že ho dobře zná, což jsme mu všichni věřili. Prcínek se ale nenechal přemluvit, aby tam zajel s autobusem. Co se dělo pak, to už nevím, odjel jsem ranním vlakem do Kralup.Pokračování na KladněV pátek jsme byli v klubu 19 v Kladně. Narozeniny slavil tentokrát Vláďa. Večírek se rozjel podobně jako ve středu. Měli jsme hrát do půlnoci, ale protáhlo se to do půl druhé. Míra Blažek tam nafotil obrázky a napsal o tom do kulturní rubriky webových novin. Jestli něco vyfotit nestačil, nevadí, tak jako tak je to zapsáno v paměti těch, co to viděli. Když jsme ve čtyři klub opouštěli, bar byl ještě plně činný. Dodatečně jsme se dozvěděli, že se na něm pak ještě tančilo, se vším, co k tomu patří, včetně pádu a zlomení nohy jedné z aktérek.Zase něco nalili do mixážního pultuV sobotu jsme byli v Chlumčanech u Přeštic. Hlavní aparatura hrála nějak divně a mixážní pult nakonec vyhořel úplně. Dojezd taneční zábavy, kdy Kouťák pouští reprodukovanou hudbu, už nemohl náležitě proběhnout. Před pěti lety jsme tam při reprodukované hudbě prováděli striptýzové tanečky. Jednu z odvážných tanečnic pak Čenda objevil spící v akrobatické pozici na hygienickém zařízení. Zachránil ji, vzal si ji za ženu a šťastně spolu žijí dodnes.Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika Sáša Pleska |