Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty

Předchozí:
03-2006
02-2006
01-2006
12-2005
11-2005
10-2005
09-2005
08-2005
07-2005
06-2005
05-2005
04-2005
03-2005
02-2005
01-2005
12-2004
11-2004
10-2004
09-2004
08-2004
07-2004
06-2004
05-2004
04-2004
03-2004
02-2004
01-2004
12-2003
11-2003
10-2003
09-2003
08-2003
07-2003
06-2003
05-2003
04-2003
03-2003
02-2003
01-2003
12-2002
11-2002
10-2002
09-2002
08-2002
07-2002
06-2002
05-2002
04-2002
03-2002
02-2002
01-2002
12-2001
11-2001
10-2001
09-2001
08-2001
07-2001
06-2001
05-2001
04-2001
03-2001
02-2001
01-2001
12-2000
11-2000
10-2000
07-08-09-2000
06-2000
05-2000
04-2000
03-2000

Následující:
05-2006

Kronika 4-2006

24. 4. 2006

Netvořice

V pátek jsme byli po několika letech v Netvořicích. Na cestě u Benešova nám praskla jedna ze zadních pneumatik u autobusu, posledních patnáct kilometrů se jelo krokem. Návštěva v pěkném sále sokolovny byla chabá. U publika ovšem víc záleží na kvalitě než na kvantitě, slušně jsme se pobavili.

Zvířata a umění

„Jen jsem se škrábl o zub, byla to moje chyba,“ řekl podle včerejších novin krotitel, kterého v manéži kousl lev. Zvířata v cirkuse jezdí světem, leccos umějí a dělají, a přesto je jejich společenský status nevalný. Vypelichaný cirkusový tygr. Hrdé a neponížené zvíře v zoologické zahradě nikam nejezdí a nic nedělá. I stát připlatí na tu milou kočku v kleci. Pohled na zvířata se pod vlivem kultu přírody mění. Kůň je dnes víc rekvizita do westernového filmu než užitkové zvíře. O tom, že bez koní by nebylo Pražské jaro, jsme už psali. Z čeho byly kotlety, co jsme nedávno dostali k večeři, zůstalo nezodpovězenou otázkou. Chutnaly výtečně.

Dvorce u Nepomuku

V sobotu jsme byli ve Dvorcích. Byl to jeden z prvních sálů v okrese Plzeň-jih, kam nás vpustili jako Kyklop ke konci osmdesátých let, kdy normalizace začala trochu polevovat. Pak jsme tam hráli ještě párkrát hned na začátku devadesátých, kdy to za všeobecné euforie konečně ruplo. V publiku nechyběli pamětníci. Podnik je dnes lépe vybaven, dají se tam pořádat velké sálové diskotéky. Na dva songy, Pojď tančit a Ty to děláš správně nám páni pořadatelé pustili disco světla. Zábavka byla západočesky vydatná, přes barové pulty prošlo mnoho oběživa za drahé značkové nápoje i za laciný lidový chlast.

18. 4. 2006

Zvlněný parket

V pátek jsme byli v Březové u Sokolova. Ten večer se otevíraly skály s pokladem. Na to se ale nikdo nenechal nalákat. Staří příznivci bigbítu posedávali u stolů s plnými sklenicemi a radovali se ze života. Mladí tančili na zvlněném parketu.

Pohanské pojetí velikonoc

V sobotu jsme byli v Dobroměřicích. Před podiem rejdila parta ve žlutých tričkách. Tančilo se způsobem, který ukazoval na pohanské pojetí velikonoc. V kostelech se ten večer slaví největší mše roku. Při večeři Hardy pochyboval, jestli má v červnu jít na Stouny do Brna, když už na nich byl třikrát. Nu, to přece musí, když věří na bigbít - je to největší koncert roku.

Plazík: foto - článek

Vzpomínka na Zbiroh

V neděli jsme byli ve Zbiroze. Večer měl západočeský ráz. Na stolech se hromadily řady prázdných lahví. Návštěvníci se věnovali vychutnávání nápojů a na parket vyrazili hlavně při pomalých písních. Na konci byly střepy z rozbitých sklenic i na koberci na podiu. Je odtud pár obrázků.

10. 4. 2006

Dort, slivovice a les

V pátek jsme byli v Hradci Králové. Klub Lucie je příjemné místo s country hospodou a sálem z bývalého biografu. Celá stěna, za kterou dříve žhnuly uhlíky obloukovek, je proměněná v bar se žhnoucími láhvemi plnými škodlivých nápojů vysoké kvality. Naproti je podium s kapelou. Hráli jsme nasměrovaní na láhve a láhve byly nasměrovány na nás. Návštěvníci z Moravy přivezli vzorky slivovice a půlmetrový, skoro deset centimetrů tlustý Brutus dort ve věrných barvách. Působení všeho na všechny bylo komplexní.

Přespali jsme v pěkné ubytovně městských lesů. Běžné lesy u nás jsou dílem lidské ruky, jsou vysázeny a obhospodařovány jako parky. Lesnictví se odedávna studovalo na specializovaných školách. Dnes je odborníkem na les kdekdo a takzvaná nedotčená příroda se stala božstvem, porozumění se nahrazuje slepým obdivem a vírou v její bezmeznou dobrotu a spravedlivost. Kousek od kraje lesa je pomník myslivců z roku 1948. V té době ještě lesy byly považovány za užitkový zdroj dřeva a lovné zvěře, normou bylo přírodu využívat a s její nepřízní bojovat. Nevím, jestli už tehdy bylo tolik zanícených ochránců přírody, kteří by vůni mechu, jehličí a hub dávali přednost před vlastní civilizací.

Všechno začíná na K

Nebo na H. Tento týden obě místa začínala na H i na K, i když v obráceném pořadí. V sobotu jsme byli v Krásné Hoře. Přijeli jsme dvě a půl hodiny před začátkem, stěhování je přes rampu rovnou na podium. Přesto jsme začali s čtvrthodinovým zpožděním. Připomněl jsem rodačku Elišku Krásnohorskou, Prodanou nevěstu a přidal i kamennou babičku v Ratibořickém údolí. Proč bychom se netěšili, když nám pámbů zdraví dá? A když nedá? Vzpomněl jsem si na to, jak jsem v rádiu slyšel o nácviku na ptačí chřipku v drůbežárně. Kuřata se zaplynujou kyanovodíkem a spálí v kafilérce. Zkoušelo se to zatím na zdravých kuřatech. Žádná starost, svému osudu by ptáčata neunikla, i kdyby byla normálně snědena. Popletl jsem několik vstupů, po přestávce strávené v kroužku před vchodem jsem několikrát zapomněl, jak vlastně jsem chtěl dokončit větu. Přidávali jsme pár klasických songů, zařízli jsme to těsně před druhou.

3. 4. 2006

Rurální prostředí s naftou

V pátek jsme byli v Býkově ve stodole vyšňořené zemědělskými atributy z minulých tisíciletí. Teplo bylo stejně jako minule naše hlavní starost. Zábavní stodola se vytápí naftou. Topidlo s výměníkem hned za vraty bylo nastaveno na nejvyšší účinnost, vyfukovalo spaliny rovnou do vytápěného prostoru. Než se topení prosadilo, museli jsme se zahřívat škodlivými nápoji. Pak začalo být příliš horko, bylo třeba hasit žízeň pivem a vínem. Nestabilní teplota tak měla na Plzeňsku za následek značné obveselení. Fotky z tohoto večera poslal Vladimír Škudrna.

Nová Role

V sobotu jsme byli v Nové Roli u Karlových Varů. Na Krušných horách ještě bílo, dole už to ale vypadalo jako jaro. V dobře zásobeném supermarketu Hypernova jsme se proti případné nepřízni osudu předzásobili červeným vínem. Z nejistotu navozujícího názvu Culture Club se vyklubal solidní kulturák ze sedmdesátých, podle dlaždiček na chodbě možná i šedesátých let. Parkety na podiu byly zahlazeny a zality epoxidem po požáru, zákulisí nově vybavené. Zvuk byl průzračně čistý. Přišli se podívat příznivci bigbítu v širokém věkovém rozpětí, od krásných dívek dlouho přes maturitou až po staré vlky. „Chodili jsme na vás do Rakovníka, když jsem byl v Praze na učňáku, skoro vždycky nás pak sbalila Veřejná bezpečnost.“ - Za dob Veřejné bezpečnosti jsme v Rakovníku naposled byli v roce 1980. - V Nové Roli zábavu zopakujeme asi i napřesrok. V pátek 14. 4. budeme v nedaleké Březové u Sokolova.

Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika
Sáša Pleska