Domů
Cestovní plán
Přehled vydaných desek
Texty
Básničky a říkanky
Fotogalerie
Kronika - poslední díl
Historie skupiny
Návštěvní kniha
Kontakty

Předchozí:
07-2006
06-2006
05-2006
04-2006
03-2006
02-2006
01-2006
12-2005
11-2005
10-2005
09-2005
08-2005
07-2005
06-2005
05-2005
04-2005
03-2005
02-2005
01-2005
12-2004
11-2004
10-2004
09-2004
08-2004
07-2004
06-2004
05-2004
04-2004
03-2004
02-2004
01-2004
12-2003
11-2003
10-2003
09-2003
08-2003
07-2003
06-2003
05-2003
04-2003
03-2003
02-2003
01-2003
12-2002
11-2002
10-2002
09-2002
08-2002
07-2002
06-2002
05-2002
04-2002
03-2002
02-2002
01-2002
12-2001
11-2001
10-2001
09-2001
08-2001
07-2001
06-2001
05-2001
04-2001
03-2001
02-2001
01-2001
12-2000
11-2000
10-2000
07-08-09-2000
06-2000
05-2000
04-2000
03-2000

Následující:
09-2006

Kronika 8-2006

28. 8. 2006

A-a-a-a-á

V pátek jsme byli ve Zdislavicích. V dřevěném parketu svítilo několik nových prken. Plachta na zakrytí chyběla, prý zteřela. Naštěstí nepršelo, počasí bylo vstřícné. Za plotem bečely ovce, komín staré továrničky čněl k nebi, zvuk se odrážel od protilehlé zdi. Na parketu krásné dívky dělaly pohyby, které se v tanečních neučí. Na záchodech blikala žárovka Morseovou abecedou ._ ._ ._ ._ ._, a-a-a-a-á. Dost jsme se obveselili.

Velká louka

V sobotu jsme byli v Plasích na Velké louce. Schody před podiem byly zbourány, od roku 1984, kdy jsme tam byli poprvé, největší změna. Přilehlá hospoda, Skleňák, ještě nebyla zprovozněna, jídlo dodávaly stánky. O občerstvení se starala pivní cisterna z Plzně a výčepní ostrůvek. V západních Čechách vědí, co zařídit, aby žízeň nehrozila. Sešel se četný dav. Konec prázdnin oslavil Soptík ohňostrojem. Fotky jsou, spolu se ztracenými a nalezenými z posledních týdnů, ve fotogalerii.

21. 8. 2006

Volně vážený sekaný cukr

V pátek jsme byli ve Zvoleněvsi. Jako vždy v tomto místě, slušně jsme se pobavili a silně občerstvili nápoji ze zahradní restaurace. Koruny vysokých stromů na dvoře sokolovny se blyštěly zlatistou září zapadajícího slunce, kolotoče vedle kina lákaly k střelbě na papírové růže. Komín opuštěného cukrovaru přivolával vzpomínku na krabice se sekaným kostkovým cukrem, z nichž hokynář lopatkou odvažoval do papírového pytlíku kolik kdo chtěl. Když jsem byl malý, bydleli jsme v Brandýse nad Labem, před pivovarem stával poštovní kůň s modrým poštovním vozem. Kůň byl grošák a jmenoval se Jůlina, kostku z otevřené dlaně - když mu ji podáš v prstech, tak tě kousne! - uměl obratně slíznout do pysků. Včera jsem se tam zajel podívat z Kralup na kole. Pivovar zmizel, z ulice k nádraží zbyla jen levá polovina. V domě v Kostelní ulici, kde jsme v podkroví s rodiči a bratrem bydleli do mých čtyř let, je v přízemí italská kavárna. Hlazený kámen v dlažbě na chodníku, na který jsem si udělal čárku, když mi řekli, že se země točí, a já si chtěl ověřit, jestli nekecají, už tam taky není, jen rovné betonové dlaždice.

Návštěvníci na bigbítu z cukru nejsou

V sobotu jsme byli v Hostomicích pod Brdy. Večer byl teplý, na obloze se bělaly ojedinělé obláčky, když se začínalo. Pak se nebe zatáhlo. Drobný deštík se vyvinul v prudký letní liják. Bez přerušení by se tančilo dál, ale nateklo do zásuvek na podiu a na chvíli jsme byli bez proudu. Pak déšť ustal. Nahradili jsme prostoj a přidávali rock and rollové standardy tak dlouho, až oděvy neúnavných tanečníků se opět vysušily.

13. 8. 2006

Keltská noc

Ve čtvrtek jsme byli v Krkonoších na jedenáctém ročníku Keltské noci. Festival pořádala skupina Tři sestry. Hráli jsme asi tak hodinu, když se strhl studený liják, který sešlost zahnal od podia pod plachty občerstvovacích stanů. Dohráli jsme do domluvené půlnoci, naložili nástroje, a odebrali se do penzionu, kde páni pořadatelé už v lokále vyhrávali na kytaru. Setrvali jsme v družné zábavě do šesti a udělali podniku slušnou tržbu v nezdravých nápojích. Probudil jsem se v devět, část našeho souboru seděla na dvorku a popíjela ranní panáky. Posnídali jsme trochu česnekových topinek, popili kávu z vlastních zásob a vyšplhali na horskou louku, kde už se hrálo. První skupinu jsme propásli, pamatuju se jedině na jednu z proměn Tří sester s názvem MZH. Museli jsme pak nasednout do brutobusu, abychom stihli další festival.

Letnice na jeden zátah

Další festival Letnice byl na humnech statku ve Vlčí Hoře v rekreační oblasti Českosaského Švýcarska. Byl to teprv třetí ročník, ale organizace byla dokonalá, bylo to naplánované na nepřetržité hraní od pátečního odpoledne do nedělního rána. Zahráli jsme náš set, povečeřeli pořadatelský guláš a sledovali program do dvou. Fotky BSP a Visáčů od Srnce jsou na fotoonline.cz. Nocleh jsme měli v Doubici, jedna postel chyběla, odešel jsem si najít jiné ubytování. V této lokalitě to nebyl velký problém ani v půl třetí ráno. Následný příjezd houkajících hasičů až z Německa souvisel s darováním dvou starých stříkaček místním hasičům, nikoli s požárem založeným ve frustraci, jak se v prvotním úleku domníval zbytek souboru. Hned po obědě jsme se vydali na cestu na Šumavu.

Chodové se uchýlili do sálu

V sobotu večer jsme byli na Chodských slavnostech v Pocinovicích. Páni pořadatelé se zalekli dopoledního deště a přesunuli zábavu z hřiště do sálu. Večer byl chladný, ale bez deště, s měsíčním svitem a hvězdami. Začali jsme s půlhodinovým zpožděním, končilo se v půl třetí. Asi jsme hráli něco nad plán, protože program byl připravený na čtyři hodiny. Kvůli show jsem při songu Alko alkohol dojel na ex třílitrovou láhev s vínem, ve které zbývalo jen trochu u dna, asi tak půllitr. Na podrobnosti závěru slavnostního večera si nevzpomínám. Do Rakovníka jsme přijeli v sedm. Z pátku a soboty jsou fotky ve fotogalerii.

7. 8. 2006

Variabilita vývoje

V pátek jsme byli v Nezvěsticích v zastřešené letní restauraci. Začalo se z půlhodinovým zpožděním. Okénka s pivem a škodlivými nápoji proměňovala oběživo na radost ze života. V takovém místě bylo nemožné vynechat přestávku, končilo se přesně ve dvě, kdy byla policejní hodina. Po dlouhém vedru a suchu začalo tento týden pršet, porostou houby. Nižší houby a kvasinky nemají pohlavní rozmnožování, jejich vývoj závisí pouze na mutacích. U vyšších organismů si samice vybírají některé samce a to zvyšuje variabilitu vývoje... Naložili jsme autobus, restaurační okénka sklapla, u stolů zůstali vytrvalci, kteří dojížděli nakoupené zásoby, a my jsme vyrazili na cestu.

Nic jen tak jako

V sobotu jsme byli v Příčovech. Celý den bylo hnusně, pršelo a byla zima. Navzdory tomu přišlo dost fanoušků rock and rollu. Někteří měli nepromokavé pláště a deštníky a plovací vesty, někteří byli jen tak. Když jsme začali, pršet přestalo. Zahráli jsme tříhodinový blok skoro bez průvodního slova. Fotky jsou ve fotogalerii. Pak nastoupila skupina Eddie & the Hot Rods. Znali jsme je od roku 1977 z punkového týdeníku Street Hits na Radiu Luxembourg. Zřetelně vyčnívali z řady, podobně jako Vibrators. Do anything you wanna do jsme se tenkrát naučili podle nahrávky ze středních vln. V Příčovech hráli kromě Do anything you wanna do další proslavené songy ze sedmdesátých let, nové songy z alba z nedávné doby a pub rockové standardy. Nápor to byl náležitý, reakce publika bezprostřední. Po skoro dvouhodinovém vystoupení, během něhož Jarda sedmkrát obrátil přepravku s pivem, se vrhli k nálevnímu pultu, kde setrvali ještě dvě hodiny, než jsme naložili autobus. Nedělali nic jen tak jako. Když jsme se s nimi loučili, „na shledanou v březnu příští rok,“ nevěděli vůbec, že v neděli mají hrát v Praze ve Vagonu. Přespali v místním hotelu, odpoledne volali Petru Růžičkovi, který to zorganizoval, že nevědí, kde jsou, a co mají dělat dál. Ve Vagonu pak přišli na to, že v hotelu zapomněli pasy, Růžička musel ještě narychlo do Příčov, aby stihli pondělní odlet. Nelehké to má punkový manager. Fotky od Srnce jsou na fotoonline.cz.

Zdvojnásobení ekonomiky

Nové album Dík za číslo vyšlo 5. 12. 2005. Prodává se v obchodech a u Žlutýho stánku na tanečních zábavách nebo na této stránce. Vymysleli jsme heslo pro zdvojnásobení ekonomiky všude na světě:
co už máte, kupte si ještě jednou!

Co ještě včera bylo aktualitou, je dnes již Kronika
Sáša Pleska