BRUTUS kronika 06-2009

Předchozí:
05-2009
04-2009
03-2009
02-2009
01-2009
12-2008
11-2008
10-2008
09-2008
08-2008
07-2008
06-2008
05-2008
04-2008
03-2008
02-2008
01-2008
12-2007
11-2007
10-2007
09-2007
08-2007
07-2007
06-2007
05-2007
04-2007
03-2007
02-2007
01-2007
12-2006
11-2006
10-2006
09-2006
08-2006
07-2006
06-2006
05-2006
04-2006
03-2006
02-2006
01-2006
12-2005
11-2005
10-2005
09-2005
08-2005
07-2005
06-2005
05-2005
04-2005
03-2005
02-2005
01-2005
12-2004
11-2004
10-2004
09-2004
08-2004
07-2004
06-2004
05-2004
04-2004
03-2004
02-2004
01-2004
12-2003
11-2003
10-2003
09-2003
08-2003
07-2003
06-2003
05-2003
04-2003
03-2003
02-2003
01-2003
12-2002
11-2002
10-2002
09-2002
08-2002
07-2002
06-2002
05-2002
04-2002
03-2002
02-2002
01-2002
12-2001
11-2001
10-2001
09-2001
08-2001
07-2001
06-2001
05-2001
04-2001
03-2001
02-2001
01-2001
12-2000
11-2000
10-2000
07-08-09-2000
06-2000
05-2000
04-2000
03-2000

Následující:
07-2009

28. 6. 2009

Duha i ohňostroj

V pátek jsme byli v Roztokách. Na plácku u fotbalového hřiště stály stánky se slabším rakovnickým pivem, ležák dvanáctku tento večer nepřivezli. Navštívili jsme opakovaně stánek s rakovnickou medovinou a bzukot včel jsme pak slyšeli ze všech stran. Lukáš přivezl z tiskárny nový cestovní plán. Krátce před začátkem se přehnala bouřka a nebe překlenula duha. Večer byl teplý, jestli se dá o dvaceti stupních v červnu mluvit jako o teple. Ještě před koncem začalo pršet, prohlubeň u podia zpočátku zarovnaná pískem se proměnila v lagunu s trvalým přívodem shůry. Ani nejdivočejšími tanci se ji nepodařilo vycákat. Václavovi voda z plátěného přístřešku zaplavila zesilovač, elektronka praskla s výbuchem. Další výbuchy patřily Soptíkovi, když ohňostrojem oslavil začátek prázdnin. Do Rakovníka brutobus dojel ve čtyři.

Bzukot trvá

V jedenáct jsme vyjeli na pouť do Kralovic. První, co jsem v brutobusu zahlédl, byly zásoby medoviny naložené předchozího večera. Kralovické náměstí, pouť v plném proudu, dechovka troubí poslední pochody, pak stěhujeme my, a laminátová podlaha skládacího podia je ozdobená šestiúhelníkovitým vzorkem včelího plástu! Přehráli jsme náš blok složený z velké části ze songů z nejnovějšího CD. Pak jsem se porozhlédl po náměstí - a stánek s medovinou, psychotropního mokem živočišného původu, byl i tam. Jako v snách jsem si dal ještě pohárek teplého medovinového svařáku. Na náměstí tančila mládež z kroužků. Pozdravili jsme se se skupinou Yo Yo Band, poslechli pár kousků a odjeli do Plas.

Některé kelímky byly průsvitné

Na Velké louce Lukáš vybalil všechny posilové bedny, které přivezl. Kromě Václavova zesilovače v Roztokách napršelo i jinam: opravit nebo nakoupit nové? Poskládali jsme to, nastavili, čtvrt hodiny po devatenácté začali a zapíchli čtvrthodinu před půlnočním městským limitem. Nebe bylo zlověstně šedivé, ale pršet začalo až těsně před koncem. Sešel se četný dav. Nevím jestli plzeňská cisterna odjížděla vyprázdněná. Některé kelímky byly průsvitné, tak se to nedalo odhadnout podle pokrytí louky. V brutobusu se svícením při pozvolném nakládání vybily baterky, roztlačovali jsme. Když jsme za časného nedělního rána dojeli zpátky do Kralovic na náměstí, jestě se tam tančilo.

Tištěný cestovní plán

V pondělí a úterý natisknu adresy ze zasílacího seznamu na A6 cestovní plány pro druhou půlku roku 2009, na poštu bych je chtěl podat ve středu.

21. 6. 2009

Bezúspěšné hledání

V pátek jsme byli na letním parketu v Újezdě u Hořovic. Před dvaceti osmi lety jsem tam zapomněl žlutočerný chemlonový svetr, vždycky jsem ho tam znovu hledal, ale i tentokrát bezúspěšně. Petrolejový vařič, na němž se „naplno se žhavým lihem vařil horkej grog,“ mám možná ještě ve sklepě schovaný. Nebyli jsme tam od roku 2006, dnes je kopec vyasfaltovaný až ke vchodu, problémy se slabou elektrikou vyřešeny novou přípojkou, je vidět, že se na areálu stále pracuje. Celý den propršel, ale večer byl bez deště. Sešlo se dost lidí v širokém generačním rozpětí. Hned ze začátku se povážlivě ztenčila zásoba škodlivých nápojů, pořadatelé zřejmě podhodnotili potřebu a kupní sílu pamětníků sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých let. Pro sezení u prkenných stolů byl večer přece jen chladný. Všude na betonovém podiu pod nohama chroustaly vyprázdněné polystyrenové kelímky. Do Rakovníka dojel brutobus ve čtyři. Probudil jsem se v osm a třeštila mně hlava.

Na obranu míru

Nasedli jsme do Frantovy Fordky a jeli přes Křivoklát do Bratronic. Festivalové podium na kamionovém přívěsu stálo v bývalých kasárnách vedle vyvrácených vrat bunkru, který měl odolat i výbuchu atomové bomby. V případě takového odolání by pak ze vrat vyjely tanky na obranu zbývajícího míru a socialismu. V nepříliš teplém odpoledni jsme přehráli náš blok. Zkrátili jsme ho a vyrovnali tak skluz, který vytvořila zvukařská firma hned na začátku minifestivalu. Mladičké fanynce jsme se podepsali všude na útlé tělo, nasedli do automobilů a odjeli do Rakovníka na městskou slavnost a oslavu 555 let pivovarnictví.

Pod odborem kultury

V Rakovníku podium stálo uprostřed náměstí přímo pod kancelářemi bývalého úřadu, který v osmdesátých letech vydával na nás zákazy. Když jsme hráli Hajzl na okrese, bylo to podobné spojení s místem jako Bufe bufe bufe bufeťáci při křtu cédéčka v bývalém automatu Koruna, dnes Bontonlandu, na Václavském náměstí v Praze. Městská slavnost je příležitostí pro kapelu prezentovat se před publikem, které do klubů nebo na taneční parkety nechodí. Na podiu před odposlechovými bednami křepčily děti předškolního věku. Zdálo se mi, že na padesátiminutové koncerty před plným náměstím nemáme ještě zaběhnutou formuli. Po nás nastoupila formace Z davu, ve které působí i můj syn Gabriel.

Krásný je Vroutek, krásnější jsou Podbořany

Nasedli jsme do automobilů a jeli na městskou slavnost do Podbořan. Viděli jsme skoro celé vystoupení Petra Spáleného a Apollobeatem. Skluz nebyl žádný, jestli nějaký byl předtím, zkušení profíci ho vyrovnali. Vyšel na nás úsek mezi devátou a jedenáctou hodinou, prime time, začátek ještě za dne, konec ve světle reflektorů. Na Tetičku v autorském provedení punkově pravověrných NVÚ na městských slavnostech bude asi potřeba trochu počkat. Všechno záleží na tom, jaké lístky ti, kteří půjdou k volbám, naházejí do uren. Pamatujeme i doby, kdy na městské slavnosti byl zván jen Apollobeat. I když podium od hlediště dělily pozinkované zábrany, koncert byl zdařilý, za výkon jsme dostali psychotropní samičí květ. Skalní fanoušci se zúčastnili všech čtyřech akcí tohoto víkendu s nejdelšími dny a nejkratšími nocemi v roce. Popletený plakáty na festival ve Vroutku, jsem pozdravil krásné město Vroutek. Ale ten je přece taky u Podbořan!

15. 6. 2009

S přírodou je třeba bojovat

V pátek jsme byli na letním parketu pod hradem Vlčtejn. První hodinu pršelo, pak déšť ustal, po půlnoci už byly nad hradem vidět hvězdy. Večer byl chladný, škodlivé nápoje tekly proudem. S přírodou je třeba bojovat. Vzpomněl jsem si na esej o Rousseauovi z Neviditelného psa, od něhož se už dvě stě padesát let učí romantici obdivovat přírodu.

Tady je krásně

Přenocovali jsme v pěkném penzionu v Chocenické Lhotě, poobědvali v Nepomuku v restauraci u Švejka. Silničkou skrz podjezd v Milči - opravdu se tam Karosa vejde -, Nekvasovy a Kovčín jsme se v podvečerním slunci dostali do Milčic. „Dáte si pivo?“ vykouknul z okna hospody jeden z hostů, když jsme se ptali na cestu k parketu. Podané z okna v orosené sklenici působilo jako božský nektar. Tady je krásně, napadlo mě, když jsem vracel prázdnou sklenici. Dostavila se kapela Gallileo a odehrála půl druhé hodiny českého bigbítu s čistými vokály. Pak jsme hráli my, končili jsme ve dvě. Noc byla chladná s jasným nebem.

7. 6. 2009

Pozdravili jsme Srby

V pátek jsme byli v Srbské Kamenici. Dvakrát jsme najeli na špatnou cestu, příliš úzkou pro autobus. Při druhé odbočce jsme naložili Hradečáky, když právě vystoupili z vlaku. Když jsme přijeli, Vyžvejklý bambule, co hráli před námi, už balili a nakládali do auta. Pozdravili jsme všechny shromážděné Srby. V Horní Kamenici bychom analogicky pozdravili shromážděné horníky. Nepršelo, ale bylo chladno, oteplovací nápoje jen dokončily obveselení, které jsme si přivodili vínem obou barev v autobusu během cesty z Rakovníka. Zásoba nápojů nestačila poptávce, na konec zbyl už jen lepkavý citrusfernet, a ten dorazili Čenda s Vladěnou. Přenocovali jsme v turistické ubytovně. Při obědě v restauraci Vesna jsme si prohlédli Vladěnou připravovaný cestovní plán na druhou půlku roku a vyrazili na další štaci. Nový TomTom Prcínkovi zhasl a už nenaběhl.

Bramborovicí proti chladu

Z Děčína jsme přes Libouchec zamířili na E55, kousek před Teplicemi jsme ale omylem uhnuli a sjeli do Ústí. Stavěli jsme u několika pump, nakupovali chilli brambůrky a tortily a doplňovali láhve vína. Do Staňkova jsme přijeli před sedmou, pořadatelé ještě neměli sokolovnu otevřenou. Zábavka pod vysokými stromy se pěkně rozjela, udělali jsme i ničivou přestávku. Tento večer ve Staňkově nepršelo, ale bylo chladno. Vypilo se mnoho božkovské bramborovice. Na dotaz, zda jsme to my, z toho Comebacku, jsme odpověděli songem Baby come back od skupiny Equals. Končilo se v půl druhé.

Další Brutus

V pátek 12. 6. budeme na letním parketu pod zříceninou hradu Vlčtejna nedaleko Blovic. Už jsme tam dvakrát hráli, ale zřícenina už to byla i před tím. Na rozdíl od tištěného cestovního plánu budeme o týden dříve, už v sobotu 13. 6. v Milčicích u Myslíva nedaleko Horažďovic. Na zahradě hotelu Grand v Řevnicích uvedené pro ten večer v tištěném cestovním plánu budeme na konci září.